Zimní pohádka po francouzsku - Blois

Zpátky v Blois, dostatečně vyzásobená zimními dojmy z ciziny a z domova, novoročně pozitivně namotivovaná a smířená s další porcí školního martyria, jsem táhla v neděli lehce po půlnoci kufr z nádraží na kolej, mrzlo až praštělo, po sněhu ani památky. Nicméně, nevím, asi jsem byla loni vážně moc hodná, nebo mi prostě a jednoduše Blois chtělo na nový rok ukázat své lepší já, celé pondělí, které jsem strávila ve škole a naléhavou prací na výzkumáku, byla obloha přikrytá těžkou peřinou, ze které se vytrvale sypal sníh. Tady si ho asi opravdu moc neužijí, studenti totiž večer vyběhli do zasněžených ulic, koulovali se a vůbec řádili jako malé děti :-)
No a když jsem v úterý ráno pohlédla z okna, spatřila jsem toto:
Se pak divit nemůžete, že jsem hned po škole navlékla maratonky, vzala foťák a vyrazila k řece na letošní první jogging... Prašánek jako peříčko pokrývající mou oblíbenou pěšinku podél rozvodněné Loiry, zimní panoramata, přes hodinu běhu, nevídaný tepový průměr, protestující svaly a puchýř na patě, prostě vše jak má být :-) Ve středu už bez foťáku, počasí jako přes kopírák a vypadá to, že se bloiské hezčí já ještě nějakou dobu zdrží, meteorologové nám hlásí pohádkovou zimu i na dlouho dopředu, moje duše i tělo jásá (tak nakonec té své fyzičce jestě domluvím ;-) Co dodat, snad jen Viva la Vida!







P.S.: Jak už jste si asi všimli, Coldplay rulezzz... ;-)